Senovážné náměstí 23, Praha 1+420 775 274 281 (SMS)info@neurodiverzita.cz

Neurodiverzita.cz

Místo, kde naleznete informace i podporu

Neexistuje žádná přirozená norma, která by určovala, že jeden způsob vidění a prožívání světa je lepší, než ty ostatní.

Dostali jste se na tyto stránky, protože hledáte konkrétní informace nebo potřebujete pomoc.

Co je to neurodiverzita?

Vypravěč

Neurodiverzita zahrnuje všechny, jejichž neurologie funguje jinak – kvůli genetice, nemoci, nehodě, traumatu nebo individuálnímu vývoji. Patří sem autismus, ADHD, dyslexie, deprese, úzkost, PTSD, vysoká citlivost, epilepsie, Tourettův syndrom i výjimečné nadání a mnoho dalšího.

Vypravěč

Neurodivergence vychází z genetiky, epigenetiky a událostí během vývoje – kdykoliv v životě. Může být vrozená i získaná. Za jinakostí nemusí být diagnóza. Často stačí historie traumatu nebo nepřijetí. Neurodiverzita se nedívá na jednotlivé diagnózy, ale na celek životní zkušenosti.

Vypravěč

U neurodivergentních lidí, nepochopených, osamělých, traumatizovaných nebo adoptovaných dětí, dětí v náhradní či ústavní péči, týraných a šikanovaných, nebo u lidí odmítnutých pro genderovou identitu, orientaci či víru, se jejich životní zkušenosti propisují do vývoje. Ovlivňují učení, pozornost, spánek, trávení i imunitu, proto se často potkáváme s autoimunitními obtížemi nebo citlivým zažíváním.

Vypravěč

Mozek je plastický a mění se celý život, nic není nenávratně ztraceno. Pomáhá terapeutický vztah, nebo další formy vztahové podpory. Paradigma neurodiverzity je nový jazyk, ne nový pohled: souzní s psychoanalýzou, humanistickou psychologií i neurovědami.

Vypravěč

A co teď s tím?

Vypravěč

Pro rodiče je někdy složité zjistit, jak mohou pomoci svým dětem. Dospívající a dospělí musejí sami hledat a složitě přicházet na to, jak navigovat životem s jinakostí, která může působit obtíže v partnerských, pracovních i sociálních vztazích, ale i ve vztahu k sobě samým. Na těchto stránkách naleznete informace od expertů z celého světa. Níže přehled všeho, co můžete dělat:

Vypravěč

A pak tu máme taky docela dost informací:

Příručka pro rychlý start

Hodně dlouhá a hutná příručka k autismu.

Více »

Podcast

Začněte první epizodou: Co je autismus.

Všechny epizody »

Webináře

Skrze webináře se můžete od uznávaných odborníků dozvědět více o dětském vývoji a tom, co pomáhá.

Více »

Knihy

Knihy, které můžete číst zde na stránkách, nebo si je koupíte ve svém oblíbeném knihkupectví.

Více »

Zrzi.cz

Bude vás zajímat i náš partnerský web, který se věnuje autismu a neurodivergenci u dívek a žen.

Více »

1000×50

Můžete také podpořit komunitu a stát se jedním z tisíce v charitativním projektu Nadačního fondu NEURODIVERZITY.

Zapojit se »

15 – 20% populace

je dle současných odhadů neurodivergentní

Rozdíl pohlaví

u mnoha typů neurodivergence se uvádí, že jsou častější u chlapců, než u dívek. Jde o mýtus.

Zdání klame

90% obtíží je neviditelných, jejich projevy jsou často zaměňovány za přecitlivělost, lenost, nevychovanost

Články Všechny články »

Facilitovaná komunikace – autismus a řeč

„Paní Sinecká, nemáme radost z toho, že je v ČR propagována další nevědecká metoda, která uvádí rodiče dětí s autismem ve zmatek a líbivými proklamacemi o mentální zdatnosti jejich dětí odsouvá přijetí náročné a bolestné reality.“ Píše Kateřina Thorová ve vyjádření o facilitované komunikaci na stránkách „Národního“ ústavu pro autismus, v reakci na dopis paní…
Více

15 věcí, které bych si přála, abych věděla, když byl mému synovi diagnostikován autismus

Kdybych dokázala vrátit čas zpátky do doby před pěti lety, kdy můj syn získal diagnózu autismu, bylo by toho opravdu hodně, co bych svému mladšímu já poradila. Autismus mě před pěti lety překvapil a překvapuje mě dodnes. Během let jsem tolikrát napsala větu: „V den mých třicátých druhých narozenin byl synovi diagnostikován autismus…“ A, přestože…
Více

Jak zklidnit autistu

U autistů může dojít k přetížení díky nějakému smyslovému podnětu nebo díky prožívání silných emocí. Pokud k tomu dojde, potřebují někoho, kdo je citlivě dovede na tiché místo, aby se uklidnili. Zde jsou některé způsoby, kterými můžete pomoci autistovi, který se dostane do takovéto tísně. První způsob: Začněte tím nejnutnějším Nejprve se sami uklidněte. Jestliže…
Více

Nebezpečné terapie autismu

Nejnebezpečnější terapie nejsou ty, které stojí rodiče mnoho peněz a času, nemají žádný přínos, jsou založené na nesmyslných výplodech fantazie a vedené narcistickými terapeuty. Nejnebezpečnější terapie jsou ty, které dočasně, dlouhodobě nebo i trvale poškodí sebevědomí a identitu dítěte. Vytvoří v dítěti jistotu, že takové, jaké je, je špatné, a že se musí chovat určitým…
Více

Autismus a intenzivní zájmy: Proč milujeme to, co milujeme, a proč by vám na tom mělo záležet

Author Max Sparrow Max Sparrow (dříve Sparrow Rose Jones) je autista. Píše a přednáší pro dospělé autisty, a to ze solidarity a se snahou šířit zprávu, že na světě nejsou sami, že nejsou porouchaní ani rozbití, ale také pro rodiny a mentory autistických děti, protože nechce, aby děti dneška museli plýtvat zítřkem, aby se uzdravili…
Více

Rodičovství je těžké

Pojďme si říci něco k rodičovství. Často kritizujeme rodiče za sdílení intimních detailů a stěžování si – a rodiče se potom často cítí, jako že se jim snažíme naznačit, že nemají žádné právo na to se cítit vystresovaně nebo hledat podporu.  To se však naznačit opravdu nesnažíme. Ptáme se ale na jedno: existuje způsob, jak…
Více

Přicházíme v míru – autismus a komunita

Bylo vyprodáno, natřískáno. Ačkoliv jsem přišel mezi prvními, seděl jsem v předposlední řadě na kraji. Další seděli na schodech, na zemi přede dveřmi nebo stáli. Vedle mě seděl kluk, který byl velice nervózní. Těkal, neustále se rozhlížel, snažil se vyhnout fyzickému kontaktu, když si jeden z nás během těch třech hodin poposedl a letmo se…
Více

Alenka v kraji divů a za zrcadlem

Dvě knihy Lewise Carrolla o dívce ve světě, jehož pravidla nikdo nevysvětlí, a o tom, jak se v něm dá držet vlastního úsudku.

Tiché ruce

Tiché ruce Abych mohla říct, co cítím, když vidím tohle: Musím vysvětlit své zážitky s tímhle: 1. Jako malé holce mi drželi ruce v lepidle, zatímco jsem plakala. 2. Dnes jsem ale mnohem větší, než oni. Zatímco jdu chodbou na poradu, moje ruka se natáhne ke stěně, chci cítit texturu na zdi. „Tiché ruce,“ zašeptám.…
Více

Žijí ve vlastních světech?

Jak se stále více zapojuji do hnutí autistické sebeobhajoby, zjistila jsem, že se stále více a více soustředím na to, jak o nás mluví populace neautistů. Častokrát jsem slyšela, jak je má krásná komunita plná života popisována neautisty slovy jako „nemoc“ či „epidemie“. I když to není očividné, jazyk, který používá naše širší společnost, když…
Více