Neurodiverzita.cz

Místo, kde naleznete informace i podporu

Neexistuje žádná přirozená norma, která by určovala, že jeden způsob vidění a prožívání světa je lepší, než ty ostatní. Dostali jste se na tyto stránky, protože hledáte konkrétní informace nebo potřebujete pomoc. Najdete ji skrze odkazy v horní liště, pokud jste na počítači a nebo skrze rozbalovací menu, pokud jste na mobilu či tabletu.

Autismus je fenoménem vývoje

Začíná již v momentě početí a má pervazivní mnohaúrovňový vliv na vývoj během celé délky života. Autismus vede ke zřetelně atypickým způsobům myšlení, pohybu, interakce a senzorického i kognitivního zpracovávání informací. Jednou z analogií, s níž se můžeme obvykle setkat je, že autističtí jedinci mají z neurologického hlediska jiný „operační systém“ než neautističtí jedinci.

Dr. Nick Walker

Usměvavý bílý muž s nakrátko střiženými vlasy

Autismus se netýká jen chlapců a mužů

Obecně jsou autistické ženy málo reprezentovány v literatuře a neexistuje ani moc výzkumů, které by se zabývaly tím, jak se u nich odlišnosti projevují.

Emma Van der Klift

Autismus není neproniknutelnou zdí

Nechte své dítě aby vás naučilo něco ze svého jazyka, nechalo vás nahlédnout část svého světa.

Jim Sinclair

Jak můžeme pomoci

Pro rodiče je někdy složité zjistit, jak mohou pomoci svým dětem. Dospívající a dospělí musejí sami hledat a složitě přicházet na to, jak navigovat životem s jinakostí, která může působit obtíže v partnerských, pracovních i sociálních vztazích, ale i v ve vztahu k sobě samým. Na těchto stránkách naleznete informace od expertů z celého světa.

Ani ty nejlepší informace nemohou nahradit možnost probrat konkrétní situaci s někým, kdo vám rozumí. Proto poskytujeme konzultace pro rodiny a organizace.

Co je to neurodiverzita?

Všechny formy neurologické jinakosti vůči dominantním kulturním normám neurokognitivního fungování. Zahrnuje jak vrozené formy divergence (např. autismus, dyslexie, afantazie, Downův syndrom), tak formy divergence, které lze získat v průběhu života (např. trvalé neurokognitivní následky různých druhů traumat a/nebo rozsáhlého užívání drog). Existují vrozené formy neurodivergence, které nezahrnují žádný druh postižení. Například mnoho forem synestézie. (Walker, 2021)

Neurodiverzita zahrnuje všechny ty, jejichž neurologie funguje rozdílně, ať už důsledkem genetiky, nemoci, nehody, traumatu, nebo individuálního vývoje. Patří sem například: ADHD, bipolarita, trauma, post-traumatická stresová porucha (PTSD, cPTSD), dyskalkulie, dyspraxie, dysortografie, dyslexie a další dys, ale také například hyperlexie, epilepsie, disociativní poruchy, schizofrenie, downův syndrom, misofonie, HSP / vysoká citlivost, Tourettův syndrom, zkřížená lateralita, Meares-Irlen syndrom, synestezie, a mnoho dalších.

Oproti neurodiverzitě stojí koncept neuronormativity – společenského tlaku ke konformitě. Pomyslná norma se neustále tvoří v každém společenství nebo skupině. Z té plynou obvyklé představy o tom, jací bychom měli být a jakákoliv jinakost nebo odchylka je často vnímána jako patologie, kterou je třeba léčit, normalizovat. V případě vývojové neurodivergence (př. autismus, ADHD) je však jinakost dána mnoha lety vývoje neurologického systému. Normativní intervence, například behaviorální, pak jsou obdobou přeučování leváků na praváky. Spíše škodí, než pomáhají. Zejména v případě dětí je představa toho, že by měly být hodné a bezproblémové nebezpečná a škodlivá, jak tvrdil anglický dětský lékař a psychoterapeut Donald Winnicott.

Cíle ve výchově autistických nebo jinak neurodivergentních dětí by neměly být příliš odlišné, od výchovy těch neautistických. Rozdílný může být však rodičovský přístup a způsob, jaký je třeba s dítětem pracovat, zejména v oblasti komunikace, jeho fantazie a úzkosti. Někdy se rodiče setkají se strašením, že co se nestihne dokud je dítě malé, je nenávratně ztraceno. Tak to není. Mozek je neuvěřitelně plastický a ke změnám dochází v celém průběhu života. To je dobrá zpráva zejména pro dospívající a dospělé. Ti mohou často propadat beznaději a bezvýchodnosti, představám, že život se už nikdy nezmění k lepšímu. Informace na těchto stránkách a služby, které nabízíme jsou tu od toho, aby to tak nebylo.

Ve spolupráci s rodiči a autistickou komunitou jsme přeložili a vydali několik důležitých knih, které vám pomohou autismu lépe rozumět.

Autismus je srozumitelný

V obecné představě přetrvává obraz autistů samotářů, kteří přes veškerou snahu nedokážou komunikovat se světem ostatních. Můžeme se setkat s tím, že někdo “léčí” autismus nebo “pomáhá autistům skrze nácviky chování a sociální komunikace” nebo také s tím, že daný člověk “bojuje s autismem”, případně “trpí autismem.”

Podobné představy mohou stigmatizovat nejen autisty, ale i jejich rodiny. Smyslem těchto stránek je nabídnout aktuální informace o autismu, ADHD a Aspergerově syndromu citlivou a střízlivou formou. Mediální obraz autismu, který prezentuje na jedné straně genialitu a na druhé naprostou závislost, většině neurodivergentních lidí nijak nepomáhá.

Pravdou je, že výzkumy potvrzují, že Autisté mohou prožívat úzkost, mají obtíže se sebevědomím, sebedůvěrou, pocitem nepatřičnosti, osamělosti. Sklon k sebevražednému jednání je dle výzkumů a statistik násobně vyšší než u neautistické populace. Nikdo by neměl být vystaven zničujícím pochybnostem o tom, zda je plnohodnotným člověkem.

Rodiče mnohdy autistické děti vodí na různé druhy terapií, které slibují zlepšení nebo vyléčení autismu či zmírnění jeho symptomů. Výzkum dokazuje, že podobné „terapie“ ve skutečnosti autistickým dětem velice ubližují a mohou vést k velice vážným následkům pro jejich vývoj. Je proto důležité, aby rodiče měli přístup ke kvalitním informacím o autismu, ADHD a souvisejících diagnózách. Nejdůležitější ze všeho však je, aby nezačali vnímat svoje dítě jako diagnózu, někoho, komu nerozumí a nemohou rozumět. Takové přesvědčení vede k oslabení jejich vztahu s dítětem. Ten je však pro dítě tím nejdůležitějším prostředkem k tomu, jak se vyznat ve vnějším světě i v sobě samém.

158 miliónů

autistů žije na světě dle oficiálních statistik (zpravidla se uvádí 2.2% populace).

Rozdíl pohlaví

uvádí se, že autismus je 4x častější u chlapců, než u dívek. Jde o mýtus.

Epidemie autismu?

pod diagnózou autismu se často ve skutečnosti skrývá vývojové trauma.

V současné době se u lidí s autismem setkáváme s lékařskou diagnózou poruchy autistického spektra. S touto kategorizací nesouhlasím. Nesouhlasím s patologizací celé jedné části populace, zejména když s touto částí populace není nic v nepořádku.

– Nick Bevin

Opakování manter a repetitivních frází během denních aktivit

S opakováním manter nebo krátkých repetitivních frází se lze setkat v různých kulturách a jeběžné i v křesťanství. Na působení manter nebo repetitivních frází lze pohlížet ze tří hledisek: Shora dolů nebo naopak? Kdosi výstižně poznamenal, že postupy, jak se uklidnit, lze rozdělit na dvě skupiny. Praktická aplikaceOpakování manter během běžných denních aktivit doporučují Hulett et al.…
Více

Autistické truchlení není jako neurotypické truchlení

K autismu jsem se dostala skrze truchlení. Bylo to v den mých sedmačtyřicátých narozenin, kdy jsem se nešťastnou shodou okolností stala svědkem úmrtí svého otce. Kdybych do místnosti vstoupila jen o pět minut později, neslyšela bych jeho poslední slova ani neviděla hrůzu v jeho očích, když ho postihla mozková mrtvice. Bezmocně jsem stála poblíž a…
Více

Diagnóza autismu a stud: Já ale nejsem doopravdy autista, ne?

Psycholog mi diagnostikoval autismus, a přesto tomu tak úplně nevěřím. Jsem skutečně autistka? Jsou mé pochybnosti jen zástěrkou mého studu? Velkou součástí dospívání je hledání svého místa ve světě. To není jednoduchý proces. Není to tak, že buď najdete svůj kmen, nebo ne. Lidé si najdou skupinu, která jim nejlépe vyhovuje právě tam, kde se…
Více

Americká lékařská asociace (AMA) zrušila svou podporu aplikované behaviorální analýzy (ABA).

Informaci přinesla nadace Neurodiversity in Business. Proč AMA zrušila podporu ABA? ABA je široce používaná intervence pro autistické děti a mladé lidi, jejímž cílem je změnit „problémové“ chování. Toto chování je často přirozeným autistickým způsobem bytí. Usnesení AMA uvádí několik důvodů, např: Tato změna znamená, že AMA již neschvaluje ABA přednostně před jinými službami. Author…
Více

Jean: Příběh diagnostiky v dospělém věku

Tenhle článek o diagnostice v dospělém věku je pro mě fakt důležitý. A proto udělám něco, co dělá většina lidí, když rozebírá hluboce osobní záležitosti: Budu citovat film s Adamem Sandlerem. Ve filmu Opilí láskou (Punch Drunk Love) mluví Sandlerova postava o tom, že neví, zda by měla navštívit psychiatra. „Nevím, jestli je se mnou…
Více

Jak mohu zpracovat své trauma způsobené ABA?

Dotaz: Absolvovala jsem ABA od svých dvou do devíti let. Teď je mi 23 let, ale uvědomila jsem si, že mi tato „terapie“ způsobila silné trauma. Na internetu nemohu najít žádné zdroje, o tom, jak s tím pracovat, a nejsem si jistá, jak s tím naložit. Odpověď: Doporučovala bych hledat informace o tom, jak pracovat…
Více

Na otázku, jestli si nechce raději jít povídat s kamarády, většinou David odpovídá lakonickou otázkou – o čem?

Byl jsem taky divný dítě. Neznal jsem ani jeden hit od New Kids a neuměl jsem zahrát na kytaru Stánky, zato jsem se ve volných chvílích snažil zjistit, jak se chová černá díra urychlená na relativistické rychlosti. Měl jsem štěstí, že nás divných byla ve třídě spousta. Ale navzdory tomu, že my divní jsme nakonec…
Více

Mluv upřímně: Autistická versus neurotypická upřímnost

(Pro ty, kteří tento pojem neznají: Termín „alistický“ označuje člověka, který není autistický.) Když jsem se nedávno zeptala na Twitteru alistických lidí, co vlastně chtějí slyšet, když někoho vyzvou, aby „mluvil upřímně“, hodně jsem se toho dozvěděla. Stručně řečeno, většina z nich chce velmi specifický „druh“ upřímnosti – nebo aspoň neurotypičtí lidé to za upřímnost…
Více

Když vyjde měsíc

Norman Kunc se narodil s dětskou mozkovou obrnou. Přestože lékaři doporučovali, aby byl umístěn do ústavu, Normanovi rodiče jejich rady ignorovali a vzali si ho domů. Norman získal magisterský titul v oboru rodinné terapie a stal se známým obhájcem práv osob se zdravotním postižením, ale vždy ho pronásledovala myšlenka, jaký mohl být jeho život, kdyby…
Více

Problémem autistické komunikace jsou neautističtí lidé: Rozhovor s Dr. Catherine Cromptonovou

Dr. Catherine Cromptonová pracuje na průlomovém výzkumu autistické sociální dynamiky a komunikace, a proto jsme byli velice potěšeni, že jsme s ní v rámci konference INSAR 2019 mohli vést rozhovor o její práci, která se věnuje přenosu informací mezi autistickými a neurotypickými lidmi. Se zaujetím (a zadostiučiněním) jsme poslouchali, k jakým došla závěrům, a sice…
Více