Supervize je určena těm, kdo se ve své praxi setkávají s neurodivergentními klienty, jako jsou například autističtí/ADHD klienti, úzkostní klienti, depresivní klienti, děti bez rodičů (adoptivní děti, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, ústavní péče), traumatizované děti, týrané a zneužívané děti, oběti sexuálního nebo sexualizovaného násilí, klienti s nějakým typem postižení nebo tzv. poruchy osobnosti nebo nadané děti. Dále je určena těm, kdo pracují s lidmi, pro něž mohou být stěžejní otázky identity (problematika genderové identity a sexuální orientace).
Proč vyhledat supervizi práce s neurodivergentními klienty?
- V práci tváří v tvář nebo v klinické praxi není možné pracovat s neurodivergencí na základě dílčích pohledů (př. nadané / autistické / traumatizované dítě) a podle nějakých předem daných technik, metod, nebo postupů. Ty popisují přinejlepším jen část klientovy zkušenosti a prožívání. Výzkum dokazuje, že neurodivergence je vždy individuální a je potřeba pracovat s konkrétním příběhem a prožíváním konkrétního klienta, ke kterému přistupujeme bez předsudků a předem připravených šablon. To je důležité zejména tam, kde je ve hře nějaká změna nebo rozhodnutí, které mohou mít dlouhodobý dopad na klientův život a vnímání sebe sama, jako je to například v případě tranzice.
- Neurodivergentní klienti se často setkávají s nepochopením nebo jinou neuspokojivou reakcí, která může vést k opuštění terapie nebo zhoršení vzájemného vztahu. Výzkumy také ukazují, že přítomnost nebo podezření na diagnózu nebo nějakou „nálepku“ mohou vést k tomu, že interpretujeme klientovo prožívání a chování jinak, než u klientů bez diagnózy.
- O některých skupinách neurodivergentních klientů panuje celá řada škodlivých mýtů, které vedou k vědomým a nevědomým postojům, které ovlivňují naši práci s nimi (př. autismus a oční kontakt / emoce, ADHD a nesoustředěnost, koncept deprese jako chemické dysbalance, mýtus líného dítěte, atp.)
Pro koho je supervize zejména vhodná?
Pro všechny, kteří se s klienty setkávají v rámci dlouhodobějšího vztahu: Psychoterapeuty, logopedy, psychiatry, psychology, lékaře, pracovníky v sociálních službách, učitele, asistenty pedagoga osobní asistenty, vychovatele, lektory zájmových kroužků, duchovní a další.
Mezi častá témata supervize patří:
- Otázky, se kterými sami přicházíte ze své praxe, ve vztahu ke konkrétním klientům a jejich případům.
- Jak rozumět prožívání klienta a jeho dopadu na Váš vztah
- Práce s vlastními předpoklady v přístupu ke klientovi, jejich reflexe – práce s předsudky, hranicemi terapeutického rámce, přebíráním odpovědnosti, vědomými a nevědomými předpoklady o klientových schopnostech a možnostech, odlišení vlastních a klientových emocí.
- Jak zacházet s náročným chováním, jak zacházet se vztekem a agresí, hyperaktivitou, velkou potřebou pozornosti, hyperaktivitou, projevy echolálie.
- Jak zacházet s nesrozumitelnými momenty v projevu klienta.
- Jak poznat, kdy je prožívání / emoce / reakce součástí diagnózy a kdy za ní stojí něco jiného.
- Role diagnózy v terapeutickém vztahu nebo v práci s klienty.
- Možnosti a limity interpretace.
- Dopady diagnózy v dětství, dospívání a dospělosti a v čem se liší.
- Práce s neurodivergentními klienty v pobytových a stacionárních zařízeních.
- Politika a problematika integrace a inkluze.
Formy supervize:
Individuální a skupinová supervize – cena je pevná bez ohledu na počet účastníků
Supervize v místě pracoviště – cena dohodnou v závislosti na podobě zakázky
Přednášky, semináře, workshopy – cena dohodou v závislosti na podobě zakázky
Email pro objednání [email protected]
Tato supervize nenahrazuje klasickou, např. psychoterapeutickou supervizi práce s klientem v konkrétní modalitě, je jejím vhodným doplněním.
Supervize poskytuje Mgr. Miklós Csémy
Ani ty nejlepší informace nemohou nahradit možnost probrat konkrétní situaci s někým, kdo vám rozumí. Proto poskytujeme konzultace pro rodiny a organizace.
