Originální název:
Kaze no tani no Naushika (Nausicaä of the Valley of the Wind)
Rok:
1984
Režie:
Hajao Mijazaki
Země:
Japonsko
Kde vidět:
Podle ČSFD (stav k 7. 11. 2026): Lepší.TV, KVIFF.TV. Dostupnost se mění, ověřte si ji. Film na ČSFD
Naušika z Větrného údolí je animovaný film z roku 1984, který napsal a režíroval Hajao Mijazaki podle vlastní mangy. Vznikl ve studiu Topcraft, ještě před založením studia Ghibli.
O čem film je
Od války zvané Sedm dní ohně uplynulo tisíc let. Lidé žijí v malých osadách na okraji Toxické džungle (japonsky Fukai, „moře rozkladu“), rozlehlého lesa plného jedovatých spor a obřích hmyzích tvorů. Ti nejmocnější z nich, pancéřoví Ohmu, připomínají obrovské trilobity. Většina lidí v džungli vidí jen smrtelné nebezpečí.
Naušika, dcera vládce malého Větrného údolí, létá na lehkém kluzáku a s hmyzem si rozumí jako nikdo jiný. Když v údolí havaruje letadlo království Tolmekie a přiveze s sebou pozůstatek dávné zbraně, embryo Obřího bojovníka, přijdou za ním vojska princezny Kushany. Naušice zabijí otce a ona se v zuřivosti vrhne na vojáky, než ji zastaví její učitel, mistr Yupa. Kushana chce bojovníka vychovat a džungli s jeho pomocí vypálit. Naušika mezitím zjišťuje, že džungle není nepřítel, ale svět, který se snaží očistit zničenou zemi.
Film vznikl podle prvních šestnácti kapitol Mijazakiho mangy, kterou od roku 1981 kreslil pro časopis Animage. Manga pak pokračovala až do roku 1994 a příběh rozvíjí mnohem dál. Producentem byl Isao Takahata, hudbu složil Džo Hisaiši. Film vznikl za pouhých devět měsíců a s rozpočtem kolem milionu dolarů. Až díky jeho úspěchu o rok později vzniklo studio Ghibli. Kritika ho dnes řadí k nejlepším animovaným filmům vůbec. Sám Mijazaki po premiéře říkal, že ho závěr stále trápí a že mu film nepřipadá úplně uzavřený.
Proč ho vidět z pohledu neurodiverzity
Náš výklad: je to naše čtení filmu z pohledu neurodiverzity, ne tvrzení tvůrců.
Naušika vnímá svět podrobně a do hloubky. Sbírá vzorky, pozoruje, v tajné zahradě sama zkouší, co je v džungli skutečně jedovaté. Právě tohle trpělivé zaujetí tím, čím se ostatní nezabývají, ji vede k poznání, které dospělým uniká: jedovatá není rostlina, ale zkažená půda. Dá se číst jako příběh dítěte, jehož zvláštní zájem a způsob vnímání působí zprvu nepraktický, a přitom právě on přináší porozumění.
Film neukazuje hrdinku jako bezchybnou. Po smrti otce ji ovládne vztek a ona zabíjí. Zastaví ji blízký člověk, kterému důvěřuje. Dá se číst i jako příběh o tom, že silné city jsou k přežití potřeba, ale člověk je neunese sám. Naušika může být odvážná, protože za sebou má lidi, kteří ji mají rádi: otce, Yupu i obyvatele údolí. Pak se učí svůj hněv unést a nenechat ho vést.
Kdo se někdy cítil „divně“, protože vnímá svět jinak než ostatní, může se v ní poznat. Film přitom nechce, aby se zvláštní člověk přizpůsobil. Chce, aby ho svět vyslechl.
Než začnete sledovat
Film trvá asi dvě hodiny. Je vážnější, než by se z pohádkového vzhledu mohlo zdát: obsahuje válečné scény, smrt hrdinčina otce na začátku příběhu a násilí, včetně scény, kdy hrdinka sama zabíjí. Silné je i ekologické téma. U menších dětí zvažte, zda je na něj vhodná chvíle. Informace o filmu: ČSFD, Wikipedie.