Autor:
Jessica McCabe
Originální název:
How to ADHD: An Insider’s Guide to Working with Your Brain (Not Against It)
Překladatel:
Marek Čtrnáct
Jazyk:
čeština (originál angličtina)
Rok vydání:
2024 (originál), 2025 (první české vydání)
Nakladatel:
Jan Melvil Publishing
Kde sehnat:
Jak na ADHD je kniha Jessicy McCabe, která si ADHD nebere jako závadu k opravě, ale jako jiný způsob, jak mozek pracuje. Autorka v ní spojuje vlastní příběh s poznatky o mozku a s praktickými postupy a vede čtenáře k tomu, aby se přestal svému mozku bránit a začal s ním spolupracovat.
O čem kniha je
Jessica McCabe je autorka populárního YouTube kanálu How to ADHD, na kterém od roku 2015 šíří osvětu o ADHD. Nepíše jako lékařka, ale jako člověk, který ADHD žije a kterého nároky každodennosti přivedly až na pokraj vyhoření. Z vlastní zkušenosti a z vědeckých poznatků proto skládá knihu, která začíná u selhávání a hanby a pokračuje k tomu, co mozku s ADHD opravdu pomáhá.
Kapitoly jsou pojmenované jako otázky „jak na to“. Postupně procházejí soustředění včetně hyperfokusu, exekutivních funkcí, spánku, vnímání času, motivace, paměti, emocí a vztahů s lidmi. Zvláštní kapitola se věnuje tomu, jak si ADHD nechtěně ztížit. Poslední kapitoly se věnují srdci, tedy vztahu k ostatním, a tomu, jak změnit svět kolem sebe. Kniha obsahuje také slovník pojmů a seznam podpůrných organizací.
Mezi hlavními myšlenkami je i ta, že ADHD můžete mít, i když nepůsobíte hyperaktivně. Autorka nepíše jen o ADHD, ale i o obecných traumatických zkušenostech, které se s ním mohou překrývat, a ukazuje, že jedno bez druhého nelze pořádně uchopit. Text je psaný osobně a bez zahanbování, takže se čte spíš jako rozhovor s někým, kdo si tím prošel, než jako příručka.
Proč ji číst z pohledu neurodiverzity
Kniha vychází z toho, že mozek s ADHD není porouchaná verze „normálního“ mozku, ale mozek, který potřebuje jiné podmínky. Heslo „přestaňte bojovat se svým mozkem“ proto obrací obvyklý směr rad. Místo tlaku na to, aby se člověk přizpůsobil normě silou vůle, hledá prostředí a postupy, v nichž jeho mysl funguje dobře.
Zvlášť cenné je, jak otevřeně popisuje selhávání. Celý život mít pocit, že člověk nezvládá být tím, kým by měl být, je zkušenost, kterou mnoho neurodivergentních lidí zná. Kniha ukazuje, jak z takových zážitků vzniká stud a obraz sebe sama jako někoho „líného“ nebo „nedbalého“, a nabízí jiné vysvětlení: ne chybu charakteru, ale odlišné fungování pozornosti, času a motivace.
Cenné je i to, že kniha neredukuje všechno na ADHD. Obtíže s pozorností, emocemi nebo sebehodnotou mohou souviset i s traumatem, a kde se tyto vrstvy překrývají, nestačí řešit jen jednu z nich. Cesta k větší životní spokojenosti proto vede přes pozornost k obojímu: k tomu, jak funguje mozek s ADHD, i k tomu, co člověk prožil a co s ním dělá dodnes. Taková optika neomlouvá ani nezužuje, ale pomáhá porozumět tomu, odkud se vzaly stud a vyčerpání, a snižuje riziko, že se z dlouhé historie zranění udělá „jen“ nedostatek disciplíny.
Důležité je také sdílení zkušenosti. Vědomí, že v tom člověk není sám, a možnost učit se od ostatních mění pohled na sebe, a kniha na konci uvádí i podpůrné organizace.
Dá se číst jako příběh o tom, jak se člověk učí zacházet se svým mozkem laskavě, ale také jako zrcadlo pro rodiče, partnery a odborníky, kteří chtějí rozumět tomu, jak ADHD vypadá zevnitř.
Než začnete číst
Kniha má přes čtyři sta stran a je členěná do krátkých oddílů, takže se k ní dá vracet po částech a číst ji v pořadí, které vám sedí. Nevyžaduje žádné odborné znalosti.