Originální název:
罪と罰 ～地球の継承者～ (Tsumi to batsu: Hoshi no keishōsha, Sin and Punishment)
Rok:
2000 (Japonsko, 21. 11.), mimo Japonsko 2007
Vývojář a vydavatel:
Treasure a Nintendo R&D1, vydavatel Nintendo
Tvůrci:
producenti Masato Maegawa a Takehiro Izushi, výtvarník Yasushi Suzuki, hudba Toshiya Yamanaka
Platformy:
Nintendo 64, iQue Player (Čína), Wii a Wii U (Virtual Console), Nintendo Switch (Nintendo Classics)
Kde hrát:
Nintendo Switch a Switch 2: Nintendo 64 – Nintendo Classics (nutné předplatné Nintendo Switch Online + Expansion Pack). Cenu a jazyk ověřte u prodejce.
Sin and Punishment je akční střílečka z roku 2000 od studia Treasure a Nintenda pro konzoli Nintendo 64. Vyšla jen v Japonsku a na Západ se dostala až o sedm let později. Odehrává se v blízké budoucnosti, kdy hladomor vyústí ve válku s netvory, kterým lidé sami dali vzniknout, a sleduje dva mladé lidi, kteří se v ní snaží zůstat spolu.
O čem hra je
Píše se rok 2007 a lidstvo trpí celosvětovým hladomorem. Vědci proto vyšlechtí geneticky upravený druh zvířat, který se má chovat jako potrava, a nechají ho chovat na severu Japonska. Zvířata ale zmutují a začnou napadat lidi. Říká se jim Ruffians. Proti nim zasáhne mezinárodní uskupení Armed Volunteers (Ozbrojení dobrovolníci), které ovšem utlačuje i samotné Japonce. Mezi oběma silami vzdoruje malá skupina Savior Group, kterou vede záhadná žena jménem Achi.
Hrajete za Sakiho Amamiyu a Airan Jo, členy této skupiny. Uprostřed bojů v Tokiu se Saki promění v obřího Ruffiana, když spadne do stoupající hladiny krve, která město zaplavuje. Achi řekne Airan, že ho zachrání jen tak, že ho zastřelí. Airan to odmítne, a tak ji Achi pošle do vidění o deset let dopředu. Airan v něm potká svého budoucího syna a vidí Sakiho, jak jako Ruffian ničí město. Vidění končí výstřelem. Teprve po probuzení Airan pochopí, že Sakiho ve skutečnosti zastřelila.
Hraje se zezadu za postavou, která se sama posouvá vpřed: uhýbáte, míříte na nepřátele a jejich střely a můžete je odrážet mečem. Hru lze hrát i ve dvou, jeden hráč pak ovládá pohyb a druhý střelbu. Vznikla kolem neobvyklého držení ovladače Nintendo 64 za levé dvě rukojeti. Příběh se vypráví ve scénách mezi úrovněmi a svět nijak nevysvětluje, takže si souvislosti hráč často skládá sám.
Hra svůj svět ukazuje hlavně obrazem. Příběh se dělí do tří dějství a vede vás od ulic a nádraží v Tokiu, které zaplavuje krev, přes boje na Hokkaidó a na vlajkové lodi Armed Volunteers až do vidění z vlaku na Long Islandu a nakonec do boje proti druhé Zemi, kterou Achi vytvoří a kterou musí Saki a Airan zničit. Vnější válka a vnitřní proměna se tu nikdy neoddělují. Když Saki spadne do krve, promění se v obřího Ruffiana, a hrdina se tak stane tím, proti čemu bojuje. Stylizované, zjednodušené tvary postav a nepřátel dávají prostředí nereálnost snu: často není jasné, co se děje doopravdy a co je vidění, past nebo vzpomínka.
Pracovní název hry zněl Glass Soldier. Nintendo jej změnilo na Sin and Punishment (japonsky 罪と罰, Tsumi to batsu), tedy stejně, jako se v japonštině jmenuje Dostojevského Zločin a trest. Hra vznikala od roku 1997 do roku 2000, na začátku jen se čtyřmi lidmi. V roce 2009 vyšlo pro Wii pokračování Sin & Punishment: Star Successor.
Proč ji hrát z pohledu neurodiverzity
Příběh začíná světem, který si sám vyrobil svou nejhorší noční můru. Netvory nevytvořila příroda, vyšlechtili je lidé, aby vyřešili vlastní problém, a ti, kdo je měli zastavit, se brzy obrátili proti vlastním lidem. Z toho vzniká svět, kde není jasné, kdo je nebezpečný a kdo chrání, a kde o tom rozhoduje hlavně ten, kdo má moc a zbraně. Pro neurodivergentního čtenáře to může být známá zkušenost: být označen za problém, který způsobil nebo kterému nerozumí někdo jiný, a bránit se těm, kdo tvrdí, že jednají v jeho zájmu.
Saki se mění v to, čeho se všichni bojí, a nemůže za to. Spadne do krve a jeho tělo se přemění v nestvůru, nad kterou nemá vládu. Hra přitom neříká, že z něj přestal být on. Jeho blízcí musejí rozhodnout, jestli v něm vidí netvora, nebo člověka. Je to obraz přetížení a ztráty kontroly, jak ho znají lidé, kteří prožívají meltdowny: tělo udělá něco, co nechtěli, a rozhodující je, jak se k tomu zachová okolí. Airan ho odmítá zastřelit.
Achi nabízí smysl a spásu těm, kdo se k ní přidají, a Saki jí navíc vděčí za život: ožil díky její krvi. Teprve postupně se ukáže, že jejich vztah nikdy nebyl rovný. Válku podle ní živila proto, aby z Sakiho vychovala bojovníka pro vlastní střet, který nemá s jejich světem nic společného. Je to příběh o dospělém, který v mladém člověku vidí nástroj a nazývá to záchranou. Z vývojového pohledu je to jádro celého příběhu: mladí lidé, jejichž tělo, vazby a dospívání slouží cizím cílům, a hluboká ztráta důvěry ve chvíli, kdy to zjistí.
Nejtěžší část patří Airan. Achi ji přiměje zastřelit člověka, kterého miluje, a použije k tomu to nejcennější, co Airan má: dítě, které se jim teprve narodí. Vina, kterou pak Airan nese, není vina za zlý čin, ale za čin, k němuž ji někdo zmanipuloval. Hra z toho nedělá melodrama. Airan se nevzdává a nezahořkne a Saki si v nové podobě udrží vlastní vůli jen proto, že se s ním spojí.
Podmanivý je i svět sám. Hra se nesnaží nic vysvětlit: hodí vás doprostřed války, jejíž pravidla neznáte, a vypráví ji málo a ve zkratce. Prostředí se neřídí obvyklou logikou. Město se utopí v krvi, bojiště se promění ve vidění a druhá Země stojí proti té první. Zmatek podivných míst odpovídá tomu, co se děje uvnitř hrdinů. Vnější nepřítel a vnitřní změna splývají: Ruffians nejsou jen cizí hrozba, Saki se jedním z nich stane a Airan ve vidění zjistí, že cizí plán zasahuje do jejího vlastního života. Kdo je zvyklý číst mezi řádky, hledat vzorce a skládat si svět z drobných signálů, v něm může být jako doma. Pro mnohé neurodivergentní lidi bývá takové pohlcení zdrojem klidu a radosti. Zároveň hra ukazuje přetížení a ztrátu kontroly zevnitř: svět je příliš hlasitý, příliš rychlý a příliš cizí, tělo se mění bez dovolení, a přesto se dá jít dál, pokud je vedle vás druhý člověk, který vás drží.
Závěr nenabízí vyléčení. Saki a Airan nepřemůžou Achi proto, že by byli silnější, ale proto, že zůstanou spolu, a potom se rozhodnou pokračovat v boji se zbytkem Ruffians, tentokrát po svém. Achi mezitím v prázdném prostoru zmiňuje jejich budoucího syna Isu, který zdědí Sakiho krev, a naznačuje, že to, co bylo uděláno jedné generaci, může čekat i další. Dá se hrát jako příběh o odlišném těle a prožívání, které se nedají zrušit ani umlčet, ale dá se s nimi žít, pokud někdo zůstane poblíž. A zároveň jako varování před těmi, kdo odlišnost vidí hlavně jako nástroj.
Hlavní postavy díla
Saki Amamiya
Mladý bojovník Achiny skupiny. Podle popisu postavy ve hře Super Smash Bros. ho Ruffians zabili a Achi ho oživila svou krví, díky čemuž získal nadlidské schopnosti. Jeho největší zkouškou je proměna v Ruffiana, tedy v to, proti čemu bojuje.
Příběh ho vede od záchrany k poznání, že jeho schopnosti nikdy nebyly jen jeho. Zůstat sám sebou mu pomáhá hlavně vztah k Airan.
Airan Jo
Druhá hlavní postava, za kterou hrajete celou jednu etapu hry. Je to ona, kdo odmítne Sakiho zastřelit, a ona, kdo pak nese následky Achiina podvodu.
Její věrnost Sakimu je to, co příběh drží pohromadě.
Achi
Vůdkyně Savior Group, záhadná žena s mimořádnými schopnostmi, která umí teleportovat a ovládat předměty myslí. Slibuje spásu těm, kdo se k ní přidají. Pak se ukáže, že nepochází ze Země a že válku, v níž hrdinové bojují, využívá k výchově bojovníka pro vlastní střet s mimozemskými nepřáteli.
Pečující a vykořisťující role se v ní spojují, a proto je nejdůležitější postavou příběhu o zneužívání moci.
Brad
Velitel Armed Volunteers, nepřítel, kterého nejdřív slyšíte jen jako hlas z reproduktoru. Podle shrnutí příběhu mu Achi svou krví dala podobnou moc jako Sakimu a původně právě jeho vybrala za svou zbraň. Brad chtěl být hrdinou, kterého lidé přijmou, a válku si podle toho napsal.
Je to Sakiho stín: stejně vybavený, ale bez nikoho, kdo by ho udržel jako člověka.
Než začnete hrát
Hra je krátká a velmi intenzivní. Obrazovka je plná výbuchů, střel a rychlých změn, což může unavit nebo vadit lidem citlivým na světlo, hluk a přetížení vjemy. Příběh se vypráví mezi úrovněmi a nic nevysvětluje, takže ho při prvním hraní snadno ztratíte. Počítejte s násilím, krví, proměnou těla v nestvůru a s dospělým, který k dosažení svého cíle zmanipuluje i dítě.