Originální název:
Kurono Torigá (クロノ・トリガー, Chrono Trigger)
Rok:
1995
Vývojář a vydavatel:
Square (dnes Square Enix)
Tvůrci:
Hironobu Sakaguči (design), Júdži Horii (námět), Akira Toriyama (výtvarná podoba postav), Jasunori Micuda a Nobuo Uemacu (hudba), Jošinori Kitase (režie)
Platformy:
Super Nintendo (1995), PlayStation (1999), Nintendo DS (2008), iOS a Android, Windows (2018)
Kde hrát:
Windows: Steam, iOS: App Store, Android: Google Play. Cenu a jazyk ověřte u prodejce.
Chrono Trigger je japonská hra na hrdiny (JRPG), kterou v roce 1995 vydala firma Square pro konzoli Super Nintendo. Vznikla jako takzvaný „dream project“: spojili se tvůrce série Final Fantasy Hironobu Sakaguči, autor série Dragon Quest Júdži Horii a výtvarník Akira Toriyama, známý z Dragon Ballu. Dodnes ji řada žebříčků řadí mezi nejlepší hry svého žánru.
O čem hra je
Příběh začíná na slavnosti v království Guardia v roce 1000 n. l. Mladík Crono se tam setká s dívkou Marle a při předvádění vynálezu jeho kamarádky Lucci se Marle ocitne v časovém portálu. Crono za ní vyrazí a ocitne se ve středověku. Brzy se ukáže, že čas je křehký: změna v minulosti ovlivní přítomnost a Crono je nakonec v rodné době obviněn z neexistujícího zločinu.
Při útěku se hrdinové dostanou do roku 2300 n. l. a zjistí, že budoucí svět je zničený obludou jménem Lavos, která se probudí v roce 1999. Od té chvíle se hra točí kolem otázky, zda lze zkázu odvrátit. Hrdinové cestují mezi pravěkem, středověkem, přítomností, dávnou říší a budoucností a postupně shromažďují družinu: vynálezkyni Luccu, proměněného rytíře Žabáka, robota Roba, pravěkou bojovnici Ailu a nakonec i dřívějšího protivníka, čaroděje Maga.
Hra se hraje tahovým bojem, ale tvůrci ho upravili. Nepřátelé jsou na mapě vidět a souboj začíná přímo tam, žádné náhodné střetnutí ve vás nevyskočí z ničeho nic. Postavy mohou kombinovat své schopnosti do společných útoků. Po prvním dohrání lze začít znovu s postavami, které si pamatují dosavadní sílu (režim „Nová hra+“), a ve hře je řada různých konců, podle toho, kdy a jak Lavose porazíte.
Hudbu napsal Jasunori Micuda, pro kterého to byl herní debut, a částečně též Nobuo Uemacu. Hra vyšla později i na PlayStation, v roce 2008 na Nintendo DS s dalším dungeonem a novým koncem a pak na mobilech a na počítači (Steam, 2018). V roce 2019 ji anketa časopisu Famitsu označila za nejlepší hru éry Heisei.
Proč ji hrát z pohledu neurodiverzity
Náš výklad: je to naše čtení hry z pohledu neurodiverzity, ne tvrzení tvůrců. Postavy nijak neoznačujeme.
Chrono Trigger je příběh o partě, která nikam úplně nezapadá. Crono se ocitne mimo svůj čas hned první den. Marle uniká z role princezny a zjišťuje, že její vlastní existence záleží na tom, jak se vypráví historie její rodiny. Lucca rozumí strojům líp než lidem a v jedné vedlejší linii se vrací k nehodě, při které se zranila její matka. Nikdo z nich nemá v příběhu za úkol být „normální“. Každý je tu proto, že přináší něco svého.
Družina se přitom skládá z lidí, kteří nesou vlastní bolest. Žabák, proměněný rytíř, v sobě drží vinu a stud za to, že nezachránil přítele, a jeho zvířecí podoba je skoro obrazem toho, jak se člověk cítí, když ho vlastní selhání vyřadí z lidské společnosti. Robo je stroj, který se teprve učí, co znamená někomu patřit. Ayla žije podle vlastních pravidel mimo řeč a zvyky pozdějších věků a nikdo se ji nesnaží předělat. Mag je zároveň zlověstný a hluboce truchlící. Hra se na žádnou z těchto bolestí nedívá spatra a nechává každé postavě důstojnost.
Zvlášť silné je Cronovo mlčení. Hrdina, kolem něhož se všechno točí, nepronese jedinou větu, a přesto je všem jasné, kým je, protože o něm vypovídají jeho činy. Hned zkraje stojí před soudem za zločin, který nespáchal, a o jeho vině rozhodují dojmy a zdání, ne to, kdo doopravdy je. Mnoho lidí zná zkušenost, že je někdo hodnotí podle vnějšku a řeči, ne podle toho, co dělají.
Atmosféru drží melancholie a naděje zároveň. Zkáza světa tu nemá tvář darebáka, který by si ji zasloužil, je to neosobní síla, která požírá planetu. Proti ní stojí hrstka lidí, kteří se k sobě nejdřív chovají opatrně a postupně si důvěřují. Místo mimo čas, kde se družina schází a odpočívá, je malým útočištěm a hudba Jasunoriho Micudy ho dělá laskavým. Hra tak vypráví, že svět zachrání ne ti nejsilnější, ale ti, kteří se naučí stát při sobě, i když jsou každý jiný.
Hlavní postavy díla
Pozor, medailonky prozrazují části příběhu. Je to náš výklad, opatrný a bez diagnóz postav.
Crono
Crono je tichý mladík, který nikdy nemluví. Jeho příběh nám říká hlavně to, co dělá: bez váhání se vydá za dívkou, kterou sotva zná, a pak bez řečí nese zodpovědnost za celý svět. Žije s matkou a jeho domov je bezpečné, obyčejné místo, ze kterého ho příběh vytrhne.
Právě jeho mlčení z něj dělá postavu, do které se hráč snadno vkládá: Crono nic nevysvětluje, jen jedná. Hra tak mlčky ukazuje, že odvaha často nevypadá jako velká slova, ale jako ochota přijít, když to někdo potřebuje.
Marle
Marle je princezna, která se ve městě vydává za obyčejnou dívku, protože ji unavuje, že se na ni lidé dívají jako na korunu a ne jako na člověka. Je energická, zvědavá a láskyplná, ale pod tím nese napětí mezi tím, kým má být, a tím, kým chce být.
Když se ocitne v časové smyčce a zjistí, že její předek byl v ohrožení, mění se z dívky, která utíká před povinnostmi, na tu, která si je bere za své. Její příběh je o hledání vlastního místa mezi rodinnou rolí a vlastní vůlí.
Lucca
Lucca je vynálezkyně a od dětství si staví vlastní svět z mechanismů a rovnic. Je logická, odvážná a s údivem hledá, jak věci fungují. Za její vášní pro stroje ale stojí osobní zkušenost: když byla malá, její matka při nehodě stroje přišla o schopnost chodit, a Lucca se tím dlouho trápila.
Příběh jí dá možnost vrátit se v čase a nehodu zkusit odvrátit. Lucca tak ukazuje, jak může zvídavost sloužit i jako způsob, jak se vyrovnat s bolestí a bezmocí.
Žabák (Frog)
Žabák je ve skutečnosti rytíř Glenn, kterého zlé kouzlo proměnilo v žabí podobu. Mluví archaicky a vznešeně, jako by si tím chránil důstojnost. Pod tímto štítem ale nese vinu: nedokázal ochránit svého velitele a přítele, rytíře Cyruse, a dodnes mu to nedá spát.
Jeho příběh je o tom, jak se nese vina a stud. Pomáhá mu, když se v družině nemusí skrývat za slova a může být jednoduše členem týmu. Teprve potom se mu daří odpustit si.
Robo
Robo je stroj z budoucnosti, který byl vyroben jako pomocník a dlouho si myslel, že nemá nic víc než program. Pomalu se ale učí cítit a rozhodovat sám. Je laskavý, loajální a dojemně upřímný.
Roboův příběh je příběhem dospívání: z někoho, kdo dělá, co se mu přikáže, se stává někdo, kdo si stojí za svým rozhodnutím. Připomíná, že „být člověkem“ není otázka materiálu, ale vztahů, které si člověk vytvoří.
Ayla
Ayla je vůdkyně pravěkého kmene, silná, impulzivní a vášnivá. Jedná z instinktu a bezprostředně, a právě proto je pro ostatní tak přitažlivá. V její komunitě platí, že moc se získává odvahou, a ona ji dokazuje bez zbytečných slov.
Pod hrubou slupkou je ale člen pospolitého společenství, který bere vztahy vážně. Ayla připomíná, že jednoduchý a přímý způsob života má svou vlastní hloubku a že loajalita se ukazuje skutky, ne vysvětlováním.
Magus
Magus je tajemný čaroděj a vládce temných sil, který se v příběhu nejdřív jeví jako hlavní protivník. Ukáže se však, že pod pláštěm se skrývá člověk poznamenaný ztrátou: do světa, který ho nikdy nepřijal, přišel s hlubokým smutkem a touhou po někom, koho ztratil.
Jeho hněv je tak spíš obranou než zlobou. Magus je příběhem o tom, jak může zranění vést k odcizení, ale také o tom, že i uzavřený člověk se může otevřít, když dostane šanci a skupinu, která ho přijme.
Lavos
Lavos je obří bytost, která spí pod povrchem planety a vysává její energii. V roce 1999 se probudí a zničí svět. Nemá ani vlastní hlas, ani lidské motivy, je to síla, která se blíží a které se nedá vyhnout.
Jako takový je spíš symbolem než postavou: připomíná pocit, že se blíží něco, co nejde zastavit, a že bezmoc je těžká, když se jí nedá dívat do očí. Hrdinové se proto nesnaží Lavos pochopit, ale odvrátit.
Obrázky postav: © Square (dnes Square Enix), převzato z Chrono Wiki.
Než začnete hrát
Hlavní příběh zabere řádově desítky hodin. Hra obsahuje stylizované násilí, smrt postav a apokalyptické scény, ale bez explicitních záběrů. Verze pro Steam a mobily navíc obsahují dva dungeony z verze pro Nintendo DS. Jazyk si ověřte v obchodě, než hru koupíte.
Nejsilnější citáty
Citáty pocházejí z anglické lokalizace hry. Překlad do češtiny je náš a delší repliky jsou zkrácené. Pozor, některé prozrazují zápletku.
Marle
„Zbývá jediné: musíme změnit dějiny. Tak jako je změnil Crono, když mě zachránil.“
Lucca
„My jsme z doby daleko po pozítří.“
Žabák (Glenn)
„Nejsem žádný mazlíček. Jsem zkušený šermíř, ať už vypadám jakkoli zeleně.“
„Dlouho jsem nesl Cyrusovy naděje a sny, a teď nosím i Masamune. Odteď je beru za své.“
Robo
„Ačkoli žádné city nemám, tenhle dopis v sobě má cosi hřejivého a milého.“
„Nejsem jiný než Lucca a ostatní… jsem součástí všeho živého.“
Ayla
„Ayla bojuje, dokud žije. Vyhraje, a žije. Prohraje, a zemře. Zákon života. Ten se nemění.“
„Ayla bojuje. Ayla neuteče. Utéct je horší než prohrát.“
Magus
„Ať se dějiny změní, když se mají změnit. Ať svět zanikne, když má zaniknout. A jestli zanikne i můj osud, můžu se jen smát.“
„Přežil jsem temnotu, abych tě porazil, Lavosi!“
Schala
„Vím, že jí nemůžeš odpustit, ale… prosím tě, nenenáviď matku ani naše království.“
Královna Zeal
„Hleďte, má milá, osud v nejkrutější podobě! Všechny sny, které mohly být… navždy pryč! Pro vás už žádné zítřky nebudou.“
Další hlasy
„Přivést zpět milované, to chce každý. (Gaspar)“
„Důležité je důvěřovat těm, které milujeme, a nikdy se nevzdávat. Nikdy nesmíme ztratit naději. (Kněžka)“
„Ale budoucnost se změnit nenechala. (Hra po prohře)“
Informace o hře: anglická Wikipedie a japonské zdroje (Famitsu, Den Faminico Gamer, Game Watch), zpracované vlastními slovy.