Autor:
Albert Camus
Originální název:
La Peste
Překladatel:
Milena Tomášková (vydání Garamond 2007)
Jazyk:
česky
Rok vydání:
1947 (první české vydání 1963)
Nakladatel:
SNKLU (první vydání), nejnověji Leda (2021)
Kde sehnat:
Mor je román o městě, které se kvůli epidemii uzavře před světem, a o lidech, kteří se musejí naučit žít v mimořádných podmínkách. Camus ho vydal v roce 1947 a v roce 2020 se znovu stal bestsellerem.
O čem kniha je
Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací mrtvou krysu. Zpočátku tomu nevěnuje pozornost, ale brzy krysy houfně umírají na chodnících a příznaky podivné epidemie se objeví i u lidí. Město Oran v Alžírsku se uzavře a obyvatelé musejí žít v karanténě. Camus se v knize nezabývá jen nemocí. Epidemie je pro něj i obrazem okupačních let a zároveň absurdna, kterému Rieux, typický Camusův hrdina, vzdoruje civilně a bez velkých gest.
Proč ji číst z pohledu neurodiverzity
Následující je náš výklad. Camus knihu nepsal jako příběh o neurodiverzitě.
Pravidla, která se mění ze dne na den. Obyvatelé Oranu žijí v prostředí, kde se bez jejich vlivu změnila pravidla běžného života. Čtenáři, kteří v běžném životě těžko snášejí změny rutiny nebo nejasné pokyny, se v tom mohou poznat.
Pomoc bez velkých gest. Rieux nehraje hrdinu. Dělá svou práci, a to pečlivě a vytrvale. Takový přístup nemusí vypadat působivě, ale je v něm respekt k tomu, co je skutečně třeba udělat. Kniha oceňuje tichou, praktickou péči.
Izolace a odloučení. Karanténa odděluje lidi od blízkých. Kniha ukazuje, jak tíživé může být odloučení, a zároveň, že lidé se v něm přizpůsobují různě. Někteří se v nové situaci cítí líp než ostatní, což potvrzují i studie z doby covidu (viz níže).
Perspektiva covidu-19
Camusův Mor patří ke knihám, ke kterým se lidé v roce 2020 vraceli, aby pochopili, co se děje. Vydavatelství Penguin hlásilo, že ve Francii a Itálii se prodeje knihy ztrojnásobily, a ve Velké Británii spěchalo s dotiskem. Příčina je zřejmá: kniha líčí město, které je okamžitě uzavřeno do karantény, a čtenáři v ní našli podobnosti se svými lockdowny (Penguin).
Z pohledu neurodiverzity je zajímavé, jak různě lockdown prožívali autističtí lidé. Výzkum ukazuje pestrý obraz:
Co bylo těžké. Autističtí dospělí v britské interview studii popisovali potíže s přizpůsobením se náhlým změnám denní rutiny a obavy z nejednotně sdělovaných pravidel při rozvolňování (PubMed). Zpráva LSE zjistila, že vládní sdělení byla pro řadu autistických lidí těžko srozumitelná, někteří se báli opustit domov ze strachu, že nechtěně porušají nařízení, a výpadky běžných podpůrných služeb jim zhoršily situaci (LSE).
Co někdy pomohlo. Ti samí lidé uváděli, že si užívali klidnějšího tempa a v prvních týdnech lockdownu byli méně úzkostní (PubMed). Podstatná menšina autistických dospělých v další britské studii popsala pozitivní zkušenosti, například díky odpadnuvšímu dojíždění, větší kontrole nad smyslovým prostředím a času na vlastní zájmy (Goldsmiths).
Co z toho plyne. Camusův Mor ukazuje společnost v krizi a ptá se, jak se v ní chováme k druhým. Zkušenosti z covidu ukazují, že mimořádná opatření dopadají na lidi velmi různě a že jasná, srozumitelná komunikace a dostupná podpora jsou pro neurodivergentní lidi důležité. Zaměřit se na to, co která skupina potřebuje, je jedna z lekcí, kterou si z pandemie lze odnést.
Dá se číst jako příběh o tom, jak lidé zvládají společnou hrozbu a izolaci: rozloučení s blízkými, nejistotu i únavu z čekání. Postavy reagují různě a kniha je nesoudí. Lékař Rieux mlčky ukazuje, že péče o druhé může být odpovědí i tehdy, když nelze zvítězit.
Než začnete číst
Kniha je středně dlouhá (v Garamondu 248 stran) a filozofická. Je v ní hodně utrpení a smrti, včetně smrti dětí. Po zkušenosti s pandemií se může číst těžko, ale pro někoho je to i úleva, že v tom nebyl sám.