Autor:
Samantha Craft (pseudonym Marcie Ciampi)
Podtitul:
A Journey on the Autism Spectrum
Jazyk:
angličtina
Rok vydání:
2016 (druhé vydání 2018)
Nakladatel:
Your Stories Matter (druhé vydání)
Kde sehnat:
Everyday Aspergers (v překladu „Každodenní aspergerka“) je autobiografická kniha autistické ženy, která píše pod pseudonymem Samantha Craft. Vznikla z populárního blogu a skládá se ze 150 krátkých zápisků, humorných, bolestných i povzbudivých.
České vydání zatím neexistuje, kniha je dostupná v angličtině.
O čem kniha je
Autorka, bývalá učitelka a matka tří synů, se k diagnóze dostala v dospělosti a o svém životě začala psát na blogu Everyday Aspergers. Kniha z těchto textů vznikla: je to mozaika vzpomínek z dětství, každodenních situací a úvah. Všední věci, třeba nákup v obchodě, jsou v jejím vyprávění plné detailů, souvislostí a zamyšlení.
Není to příručka ani klinický popis rysů. Čtenář se nedozví „jak to je u autistických žen“, ale uvidí jeden konkrétní život zevnitř, se vším, co k tomu patří: trapnými situacemi, silnými emocemi i postřehy, kterých si ostatní nevšimnou.
Proč ji číst z pohledu neurodiverzity
Kniha ukazuje autismus jako způsob prožívání světa, ne jako seznam nedostatků. Autorka sama píše, že dává přednost označení „jsem autistka“ (v textu „Aspie“) před „mám Aspergerův syndrom“. Odpovídá to paradigmatu neurodiverzity, podle kterého jde o přirozenou lidskou odlišnost, ne o poruchu, kterou je třeba opravit.
Pro čtenáře, kteří autismus znají jen zvenku, je cenná tím, že vysvětluje souvislosti: proč něco vyčerpává, proč jiná situace potěší a jak vypadá snaha přizpůsobit se okolí. Autistické čtenáře a čtenářky může povzbudit tím, že v ní najdou svou zkušenost pojmenovanou bez soudů. Důležité je pamatovat, že jde o osobní svědectví jedné ženy, ne o obraz všech autistických lidí.
Pojem „Aspergerův syndrom“ v názvu patří do doby vzniku knihy. Dnešní diagnostické systémy ho zahrnují pod autismus a mnoho autistických lidí dává přednost označení „autismus“ nebo „autistický“.
Než začnete číst
Kniha je rozsáhlá, ale díky krátkým zápiskům se dá číst po částech a v libovolném pořadí. Některé vzpomínky z dětství jsou podle čtenářů velmi smutné, takže se hodí číst je v klidu a bez spěchu. Text je anglicky, vyprávění je osobní a hovorové.