Senovážné náměstí 23, Praha 1+420 775 274 281 (SMS)info@neurodiverzita.cz

Paměti Johna Eldera Robisona

Paměti Johna Eldera Robisona

Obálka knihy Look Me in the Eye od Johna Eldera Robisona
Obálka knihy Look Me in the Eye (zdroj: Open Library)

Autor:

John Elder Robison

Originální název:

Look Me in the Eye (2007), Be Different (2011), Raising Cubby (2013)

Počet dílů:

3

Jazyk:

angličtina

Rok vydání:

2007–2013

Look Me in the Eye, Be Different a Raising Cubby jsou tři paměti Johna Eldera Robisona, amerického autora, který se až ve čtyřiceti letech dozvěděl, že je autista. První vypráví o jeho dětství a dospívání, druhá přidává další příběhy a praktické rady, třetí je příběhem otce a syna, kteří jsou oba autisté. Všechny tři vyšly v angličtině.

O sérii

John Elder Robison se narodil v roce 1957 a diagnózu Aspergerova syndromu dostal až ve čtyřiceti. Tak se tehdy označovala diagnóza pro autistické lidi bez opožděného vývoje řeči, dnes je součástí autistického spektra. Do té doby ho okolí vnímalo jako podivína a „sociálního devianta“. Školu nedokončil, vyrůstal v domově s otcem alkoholikem a psychicky nemocnou matkou. Jeho bratr, spisovatel Augusten Burroughs, autor knihy Running with Scissors, napsal předmluvu k první z jeho knih.

Z vášně pro elektroniku se stalo povolání. Robison stavěl zvukové a světelné efekty pro rockové kapely sedmdesátých let včetně skupiny Kiss, potom navrhoval elektronické hračky a hry pro firmu Milton Bradley a nakonec si otevřel vlastní dílnu na opravy luxusních evropských aut.

Tři knihy na sebe volně navazují, ale každá se dá číst samostatně. První je příběh jeho vlastního života, druhá se obrací ke čtenářům, kteří chtějí vědět, co s odlišností dělat, a třetí vypráví o otcovství. Robison později napsal ještě čtvrtou knihu, Switched On (2016), o experimentální terapii mozku; do tohoto přehledu nepatří.

Proč ji číst z pohledu neurodiverzity

Robisonovy paměti ukazují autismus zevnitř. Nepátrají po tom, co je s ním špatně, ale vypráví, jak vypadá svět, v němž se od každého čeká, že pozná nevyslovená pravidla, která mu nikdo nevysvětlil. Název první knihy, Look Me in the Eye („Podívej se mi do očí“), připomíná větu, kterou autističtí lidé slýchají od dětství: oční kontakt je pro okolí důkazem zájmu a upřímnosti, i když pro ně může být únavný nebo rušivý.

Z vývojového hlediska je nejsilnější první polovina příběhu. Dítě, které je opakovaně označováno za zlomyslné, tvrdohlavé nebo hloupé, si z toho odnáší obraz sebe sama jako někoho, kdo je špatný. Doma k tomu chybí bezpečné zázemí, které by dalo vzniknout důvěře, že svět je k dětem laskavý. Robison líčí, jak mu zájem o elektroniku a stroje poskytl místo, kde byl dobrý a kde dávalo smysl, co dělá. Pro mnoho autistických dětí a dospívajících je zvláštní zájem právě takovým útočištěm a později cestou k práci a k důstojnosti.

Diagnóza ve čtyřiceti mu dala slovo, kterým mohl celý dosavadní život přeložit. Z „jsem špatný a nedokážu se změnit“ se stalo „jsem jiný a okolí mi nerozumí“. Taková pozdní diagnóza je pro mnoho dospělých úlevou a zároveň zármutkem nad ztracenými lety. Druhá kniha z toho vyvozuje, že tutéž vlastnost lze zažít jako postižení nebo jako přednost podle toho, jak s ní rodina, škola a zaměstnavatel zacházejí. Nezpochybňuje, že autismus může být těžký, ale odpovědnost nepřenáší jen na autistického člověka.

Třetí kniha obrací perspektivu. Robison se stává otcem a vidí v synovi sebe, a přesto dlouho nepozná, že i syn je autista. Škola o chlapci mluví podobně jako kdysi o něm a úřady čtou jeho zájem o chemii jako hrozbu. Je to také příběh o odpoutávání dospívajícího od rodičů a o otci, který se učí, že syn není jeho kopií a že láska rodiče spočívá i v tom, že obhájí dítě před světem, který mu nerozumí.

Celá trojice se dá číst jako příběh o tom, že odlišnost nepotřebuje opravit, ale přeložit: mezi člověkem a světem, a to v obou směrech.

Než začnete číst

Knihy jsou psané přístupnou, vyprávěcí angličtinou s ironickým humorem. V první se objevují násilí otce a alkoholismus v rodině, ve třetí soudní proces a hrozba dlouhého vězení pro nezletilého. Termín „Asperger“ je v textu dobový; autor ho používá tak, jak se v době vzniku knih užíval.

Díly série

Klepnutím na obálku skočíte přímo na příslušný díl.

1. Look Me in the Eye

Obálka knihy Look Me in the Eye od Johna Eldera Robisona
Obálka knihy Look Me in the Eye (zdroj: Open Library)

Autor:

John Elder Robison

Originální název:

Look Me in the Eye

Jazyk:

angličtina

Rok vydání:

2007

Nakladatel:

Crown Publishers

O čem kniha je

Robison věděl už jako tříleté nebo čtyřleté dítě, že je jiný než ostatní. Nedokázal navázat oční kontakt a spřátelit se s dětmi a jako teenager si svými zvyky vysloužil nálepku „sociálního devianta“: vyhrkl nesouvisející věty, rozebíral rádia a kopal hluboké jámy. Doma ho čekal otec alkoholik a psychicky nemocná matka. Školu opustil, ale vášeň pro elektroniku ho zavedla k rockovým kapelám, ke hračkám a hrám pro Milton Bradley a nakonec k vlastní dílně na opravy aut. Ve čtyřiceti mu terapeut správně určil Aspergerův syndrom a on poprvé pochopil, proč byl celý život jiný.

Proč ji číst z pohledu neurodiverzity

Hlavním tématem prvního dílu je, jak se z nepochopených projevů stane obraz „špatného dítěte“ a co to udělá s vývojem identity. Robison popisuje, jak se učil chovat podle reakcí okolí, které mu nikdo nevysvětlil, a jak se opíral o humor, nadšení pro stroje a práci, kterou uměl jako málokdo. Je to příběh o cestě od studu k přijetí sebe sama, kterou umožnila diagnóza, a o tom, že pozdní pojmenování nepřináší jen úlevu, ale i smutek nad dobou, kdy ho nikdo nedokázal pochopit.

↑ Zpět na přehled dílů

2. Be Different

Obálka knihy Be Different od Johna Eldera Robisona
Obálka knihy Be Different (zdroj: Open Library)

Autor:

John Elder Robison

Originální název:

Be Different

Jazyk:

angličtina

Rok vydání:

2011

Nakladatel:

Crown Archetype

O čem kniha je

Druhá kniha vznikla poté, co si první začaly brát školy a čtenáři chtěli vědět víc. Robison v ní vypráví další příběhy ze svého dětství, dospívání a mladé dospělosti a k nim přidává praktické rady pro autistické lidi („Aspergiany“), pro ty, kdo se cítí mimo většinu, pro rodiny a pro učitele. Zkoumá zvláštnosti autistického způsobu uvažování, které se podle zacházení mohou stát postižením, nebo naopak odborností.

Proč ji číst z pohledu neurodiverzity

Zatímco první kniha ukazuje, jaké to je, druhá se ptá, co z toho plyne. Robison přechází od vypravěče k průvodci, který ví, jak se v nepochopeném světě žije, a nabízí zkušenost, ne návod. Z hlediska neurodiverzity je podstatné, že si všímá čtyř skupin čtenářů: nepřenáší všechnu práci na autistického člověka, ale ukazuje, co mohou udělat rodina, škola a okolí, aby se jeho zvláštní schopnosti mohly rozvinout. Vývojově jde o téma, jak se dospívající a dospělý učí využít to, co mu jde, a snést to, co mu nejde.

↑ Zpět na přehled dílů

3. Raising Cubby

Obálka knihy Raising Cubby od Johna Eldera Robisona
Obálka knihy Raising Cubby (zdroj: Open Library)

Autor:

John Elder Robison

Originální název:

Raising Cubby

Jazyk:

angličtina

Rok vydání:

2013

Nakladatel:

Crown

O čem kniha je

Robison, který se k otcovství stavěl jako k hádance, kterou je třeba rozlousknout, vychovává syna Jacka, zvaného Cubby. Dává mu dobrodružný život: v deseti letech Cubby řídil nákladní lokomotivu. Pak se ale škola rozhodne, že je hloupý a tvrdohlavý, tedy přesně to, co kdysi řekli o jeho otci. Je i Cubby autista? Zpočátku se to neví. Zájem o vlaky se v dospívání změní v zájem o rakety a chemii a sedmnáctiletý Cubby se ocitne před soudem, kde mu hrozí až šedesát let vězení.

Proč ji číst z pohledu neurodiverzity

Třetí díl je vývojovou studií otcovství a odpoutávání. Robison vidí v synovi sebe, ale musí se naučit nenutit mu vlastní zkušenost. Vlastní diagnóza mu pomáhá vidět i manželství: když se s Cubbyho matkou rozejdou, uvědomí si, že mnohé v jejich vztahu špatně četl, a ona sama se později ukáže jako autistka. Škola i úřady vnímají chlapcovu odlišnost jako problém a hrozbu, což ukazuje, jak snadno se z jiného zájmu stane podezření. Kniha je také o rodičovské loajalitě: otec obhajuje dítě, které se neumí obhájit samo, a zároveň přijímá, že dospívající smí být jiný než on.

↑ Zpět na přehled dílů

Author

Předchozí: