Autor:
Albert Camus
Originální název:
La Peste
Překladatel:
Milena Tomášková (vydání Garamond 2007)
Jazyk:
česky
Rok vydání:
1947 (první české vydání 1963)
Nakladatel:
SNKLU (první vydání), nejnověji Leda (2021)
Kde sehnat:
Mor je román Alberta Camuse z roku 1947 o alžírském městě Oran, které zasáhne epidemie moru a které je uzavřeno karanténou.
O čem kniha je
Lékař Bernard Rieux zjistí, že město zasáhla epidemie, a prosadí, aby se nemoc nazvala pravým jménem. Oran se uzavře, nikdo nesmí dovnitř ani ven. Lidé jsou odděleni od blízkých a každý se s nemocí vyrovnává po svém. Novinář Raymond Rambert, který se do Oranu dostal jen na návštěvu, se snaží utéct za ženou do Paříže. Jean Tarrou, který do města přijel na pobyt, založí dobrovolné zdravotnické oddíly a úředník Joseph Grand pomáhá lékaři. Jezuita Paneloux vykládá mor v kázání jako trest, ale smrt dítěte jeho názory otřese. Rambert nakonec zůstane a pomáhá s ostatními.
Vypravěč je po většinu knihy bez jména. Ukáže se, že je jím Rieux, který chtěl zaznamenat, jak se lidé k nemoci postavili. Kniha se často čte jako alegorie okupace Francie nacisty a jako ukázka Camusovy filozofie absurdna.
Proč ji číst z pohledu neurodiverzity
Následující je náš výklad. Autor knihu jako příběh o neurodiverzitě nepsal.
Jak lidé zvládají nečekanou změnu. Oran najednou přestane fungovat tak, jak lidé čekali, a každý reaguje jinak: popírá, uniká, pomáhá. Kniha dobře ukazuje, že neexistuje jediný „správný“ způsob, jak snášet nejistotu.
Oddělení od blízkých. Rambert se nechce smířit s odloučením od ženy a Rieux je odloučen od své. Kniha ukazuje, jak těžké je žít bez kontaktu s lidmi, na kterých nám záleží, a jak může pomoci smysluplná činnost.
Tichá solidarita. Rieux nedělá velká gesta, dělá, co umí, den za dnem. Pro lidi, kteří jednají spíše tiše a konkrétně než slovy, může být takový obraz hrdinství blízký.
Dá se číst jako příběh o tom, že i v nejistotě lze dělat malé věci, které dávají smysl.
Perspektiva covidu-19
Camusův Mor patří ke knihám, ke kterým se lidé v roce 2020 vraceli, aby pochopili, co se děje. Vydavatelství Penguin hlásilo, že ve Francii a Itálii se prodeje knihy ztrojnásobily, a ve Velké Británii spěchalo s dotiskem. Příčina je zřejmá: kniha líčí město, které je okamžitě uzavřeno do karantény, a čtenáři v ní našli podobnosti se svými lockdowny (Penguin).
Z pohledu neurodiverzity je zajímavé, jak různě lockdown prožívali autističtí lidé. Výzkum ukazuje pestrý obraz:
Co bylo těžké. Autističtí dospělí v britské interview studii popisovali potíže s přizpůsobením se náhlým změnám denní rutiny a obavy z nejednotně sdělovaných pravidel při rozvolňování (PubMed). Zpráva LSE zjistila, že vládní sdělení byla pro řadu autistických lidí těžko srozumitelná, někteří se báli opustit domov ze strachu, že nechtěně porušají nařízení, a výpadky běžných podpůrných služeb jim zhoršily situaci (LSE).
Co někdy pomohlo. Ti samí lidé uváděli, že si užívali klidnějšího tempa a v prvních týdnech lockdownu byli méně úzkostní (PubMed). Podstatná menšina autistických dospělých v další britské studii popsala pozitivní zkušenosti, například díky odpadnuvšímu dojíždění, větší kontrole nad smyslovým prostředím a času na vlastní zájmy (Goldsmiths).
Co z toho plyne. Camusův Mor ukazuje společnost v krizi a ptá se, jak se v ní chováme k druhým. Zkušenosti z covidu ukazují, že mimořádná opatření dopadají na lidi velmi různě a že jasná, srozumitelná komunikace a dostupná podpora jsou pro neurodivergentní lidi důležité. Zaměřit se na to, co která skupina potřebuje, je jedna z lekcí, kterou si z pandemie lze odnést.
Dá se číst jako příběh o tom, jak lidé zvládají společnou hrozbu a izolaci: rozloučení s blízkými, nejistotu i únavu z čekání. Postavy reagují různě a kniha je nesoudí. Lékař Rieux mlčky ukazuje, že péče o druhé může být odpovědí i tehdy, když nelze zvítězit.
Než začnete číst
Kniha obsahuje nemoc, smrt dítěte a úmrtí blízkých. Může být těžká, zvláště pokud vás epidemie osobně zasáhla. Informace o knize: Wikipedie.