
Autor:
Robert Chapman
Jazyk:
angličtina
Rok vydání:
2023
Nakladatel:
Pluto Press, Londýn
Kde sehnat:
Empire of Normality (v překladu „Říše normality“) je kniha filozofa Roberta Chapmana o tom, jak vznikla představa „normální“ mysli a proč dnes tolik lidí zůstává mimo ni. Podtitul zní Neurodiversity and Capitalism, tedy neurodiverzita a kapitalismus.
O čem kniha je
Chapman vychází z toho, že „normální“ mozek není přírodní fakt, ale historický výtvor. Podle knihy vznikl spolu s kapitalismem, který začal chápat lidské tělo a mysl jako stroj na výkon. Tuto soustavu zvyků, vědeckých programů, úřadů a ekonomických tlaků nazývá Říší normality.
Kniha sleduje její vývoj v několika krocích. Začíná proměnou těla v pracovní stroj a vznikem samotné představy normality. Pokračuje Francisem Galtonem, zakladatelem eugeniky, a eugenickým hnutím, které z měření lidských schopností vyvozovalo, kdo má mít děti a kdo ne. Další kapitoly se věnují mýtům o antipsychiatrii, továrnímu řádu 20. století, návratu Galtonova způsobu myšlení do psychiatrie a době postfordismu, kterou Chapman popisuje jako hromadné znevýhodnění lidí na pracovním trhu.
Druhá část se věnuje hnutí za neurodiverzitu. Chapman v ní líčí, odkud hnutí vzešlo, v čem se prolíná s hnutím za práva lidí s postižením a jak se jeho myšlenky dají využít ve prospěch trhu. Závěrečná kapitola nabízí představu světa po Říši normality.
Proč ji číst z pohledu neurodiverzity
Většina knih o neurodiverzitě vypráví o tom, jací neurodivergentní lidé jsou. Tato kniha se ptá, proč jsou některé způsoby fungování vůbec považovány za odchylku. Odpověď hledá v dějinách práce, školy, lékařství a statistiky, ne v jednotlivých lidech. Normalita v ní není měřítko zdraví, ale nárok na výkon, který si společnost zvykla vydávat za přirozenost.
Takový pohled mění i otázku po diagnózách. Chapman nezpochybňuje, že autismus, ADHD nebo jiné neurodivergence jsou skutečné. Ukazuje ale, že se z určitých rysů staly postižení teprve ve chvíli, kdy je pracovní trh a škola přestaly unést. Tím se vysvětlení posouvá od „co je s tebou špatně“ k „co po tobě tento svět žádá“.
Zkušenost s maskováním, vyčerpáním z přizpůsobování nebo pocitem, že se člověk musí neustále měřit podle cizí normy, tu dostává historický rámec. Kniha ukazuje, proč jsou tyto zkušenosti tak rozšířené a proč je lidé často vnímají jako vlastní selhání, ačkoli jde o důsledek toho, jak je společnost nastavená.
Chapman se dívá kriticky i na samotné hnutí za neurodiverzitu. Ptá se, jak snadno se jeho jazyk dá změnit na slogan o „silných stránkách“ pro firmy, a hájí, že neurodiverzita patří do širšího zápasu o to, jak se ve společnosti rozdělují čas, práce a péče.
Dá se číst jako dějiny normality, tedy jako příběh o tom, jak si společnost zvykla měřit hodnotu člověka tím, kolik toho zvládne.
Než začnete číst
Kniha je napsaná anglicky a akademickým jazykem, s odkazy na marxistickou teorii, dějiny medicíny a sociální vědy. Obsahuje podrobnou bibliografii. Rozsáhle se věnuje eugenice a dějinám psychiatrie, takže se v ní píše i o násilí na lidech s postižením a duševními obtížemi.