Senovážné náměstí 23, Praha 1+420 775 274 281 (SMS)info@neurodiverzita.cz

My Brain is a Race Car

My Brain is a Race Car

Obálka knihy My Brain is a Race Car od Nell Harris
Obálka knihy My Brain is a Race Car (zdroj: Bright Bean)

Autor:

Nell Harris

Jazyk:

angličtina

Rok vydání:

2022

Nakladatel:

Nell Harris (vydání vlastním nákladem)

Kde sehnat:

Bright Bean · Blackwell’s

My Brain is a Race Car je krátká obrázková kniha pro děti, která vysvětluje, jak může fungovat neurodivergentní mozek. Napsala ji Nell Harris poté, co její dcera dostala stejnou diagnózu jako ona sama: ADHD a autismus. Má 28 stran a vyšla v prosinci 2022.

O čem kniha je

Kniha srovnává mozek s autem, které jezdí dokola po dráze: sbírá informace a přiváží je zpátky. Některé mozky jsou ale závodní auta a jezdí zvlášť rychle. Občas přitom zapomenou zastavit a úkol dokončit. A auto, které pořád jede naplno a nikdo se o ně nestará, se přehřívá a vyhoří.

Autorka chtěla napsat text bez složitých slov a zkratek, aby dítě nevyrušoval z příběhu otázkou „co to znamená“. Kniha podle ní nemá nahradit rozhovor, ale otevřít ho: dospělý ji čte s dítětem a pak spolu mluví o tom, jaké je to jeho mozek a co mu pomáhá. Najdete v ní i drobné způsoby, jak si dítě může samo pomoci zklidnit se a vrátit do rovnováhy.

Proč ji číst z pohledu neurodiverzity

Obraz závodního auta dobře ukazuje, že rychlost a vytrvalost nejsou vada konstrukce. Takový mozek něco umí jinak, rychleji a intenzivněji, a zároveň potřebuje jiné zacházení než auto, které jede klidně po rovné silnici. Dítě tak slyší, že se s ním nic nepokazilo, jen jeho motor běží jinak.

Důležité je i to, že kniha nemluví o opravování. Mluví o péči, o údržbě, o tom, že motor potřebuje chvíli odpočinku. Přetížení a vyhoření se tu nepopisuje jako selhání dítěte, ale jako důsledek jízdy bez zastávek. Dítě se tak učí všímat si, kdy už je toho na jeho dráhu moc, a to je dovednost, která mu zůstane i v dospělosti.

Příběh psala dospělá, která s podobným mozkem sama žije, a je to znát na tom, že vychází z vlastní zkušenosti, ne z pohledu zvenčí. Dítě, které se v obrazu pozná, tak nemusí hledat slova pro to, co prožívá. Dostane je hotová a může si je vzít za své.

Než začnete číst

Kniha je krátká a psaná jednoduše. Podle autorky v ní nenajdete popis léčby ani terapií, protože ty jsou u každého jiné, a nepopisuje ani jednotlivé rysy do podrobností. Slouží jako začátek rozhovoru mezi dospělým a dítětem, ne jako návod.

Author

Předchozí:
Další: